Mizérie posledních dní

Bez tebe se stýská,
konvice nepíská,
je totiž varná.
Jak já jsem marná!

Měla bych psát seminárku,
nemám ovšem ani čárku.
Práce je to úmorná,
nejsem vůbec humorná.

Divný jaro

V polovině dubna
voním k šeříkům
před vchodem nějakýho činžáku ve Vršovicích
oblečená už zase v zimním kabátě.

já ty my vy

hledáme samy sebe
hledáme sebe navzájem
nacházíme jak pochopení
tak nehledaný nezájem

ztrácíme samy sebe
ztrácíme sebe navzájem
lžeme do cizích kapes
bloudíme cestou za rájem

křivdíme sobě samým
křivdíme sobě navzájem
snad oprávněně milujeme
nenávidíme neprávem


ztraceni nalezeni
v svých snů zajetí
ukřivděni milováni
oběti vřelých objetí

Uspávací

Zavírám oči
před tím, co nechci vidět,
ale vidím

Nad hlavou srpek měsíce,
hvězdy počítám
jen do tisíce

V polospánku
vpíjím je
jak piják kaňku

Nicotné něco

Nějaké

               Nijaké

Něco   

            Nic  

Někde

              Nikde

 Nějaký

                Nijaký

 Někdo

               Nikdo

 Někdy

               Nikdy

přece

              přece

Nějak

             Nijak

  Něžně!

                 Něžně?

  Němě!

                Němě?

 Ně-    

                 Nicotně

     

Zd(á se sn)ění

Zasněná
Sním
Sny
o Snech

(14. června 2016)


Sen
Přelud
Zdát se
Ono se zdá

Já se zdám

(14. června 2015)

Žánrové II

Roadmovie(ová)

Pojeďme!
Rovnou za nosem,
každý za tím svým.
Někdo za malým, někdo za velkým,
někdo za ukázkově rovným, někdo za ukázkově křivým,
někdo za nosem jako bambule, někdo za nosem jako skoba,
někdo za nosem tak akorát. Pro srovnání: krabička zápalek.
Pojeďme.

Pojeďme!
Cesta je cíl.
Kochat se loukami, lesy, poli,
městy, městečky,
vesnicemi, vesničkami,
samotami.
Na kopci stojí hrad.  Pro srovnání: krabička zápalek.
Pojeďme.

Pojeďme!
Vítr ve vlasech
a v kufru pár nejnutnějších věcí.
Sny proměňující se ve skutečnost
právě tam a tehdy (tady a teď).
Objevovat neznámá místa,
objevovat velikost světa. Pro srovnání: krabička zápalek.
Pojedeme? 


Bluesová


Blues o nepodané ruce zpívám,
protože je tak moc pravdivý a navždycky zůstane kusem mýho mládí.
Blues opuštěný postele poslouchám
protože to je zas mládí mýho táty.
Blues pro bláznivou holku čtu,
protože nemám slov.
Blues jsem tančila,
na čtvrté lekci v tanečních; to už je dávno.

Blues jsem já, když civím na nebe, hlavu zakloněnou z okna (střešního),
a poznám jenom Malý a Velký vůz a Měsíc.
Blues jsem já, když do deště šeptám verše,
které jsem nenapsala.
Blues jsem já, když už nad ránem není, kdo by přiložil do ohně,
a zpívám o lásce, která je jako večernice.
Blues jsem já, když jdu nočním městem
a smrdím i voním cigaretovým kouřem.
Blues jsem já, když něco končí
a je na čase se loučit.

Absurdní

Absrudní drama o jednom dějství. 
V onu chvíli na onom místě.
Uprostřed jeviště stojím já.

Já: Říkali, že nic není nemožné a že není možné všechno.

Opona padá.

Melodramatická

Tvá slova
se mi zadírají pod kůži
jako třísky.
Tvá slova
bolí a já je vytahuji
pinzetou jedno po druhém.
Tvá slova,
která jsem toužila slyšet
a pro která sis vybral špatný čas.
Tvá slova-
nepochopils jejich sílu
a zbyly po nich jen záděry.

Folková

Toto sdělení mi leží na srdci již dlouho.

Mám pro lidstvo několik rad.
1. Nezaměňujte folk s country
a naleznete mnoho pravd.

Pravdu totiž nemá vždycky jenom maminka.
Pravdu mají vždycky také písničkáři.

Konec sdělení.

Tragikomická

.
.
.
Život.



První část žánrových nebásní k nalezení zde. 

Žánrové

Detektivní

Pachatel uprchl z místa činu,
snad proto, že cítil tíživou vinu.

Teď prchá sám před sebou
ostatním skrytý
svou vinu tlačí před sebou.

Vyšetřovatel sbírá důkazy,
"to jsou mi ale úkazy."

Motiv je zatím neznámý
ostatním skrytý
tak jako pachatel je neznámý.

Vrah není vždy zahradník.

Pohádková

Chci být s tebou až do smrti

a klidně i po ní.

S tebou, který

nemáš tvář, nemáš oči,

nemáš rty

a nemáš vlasy.

Jen jsi

jsi abstraktní jednotkou,

se kterou počítá v životě každá malá holka,

kterou bych už neměla být.

Vím, že

máš rameno,

na které budu pokládat hlavu,

když mi bude mizerně,

máš ruku,

která mě bude hladit po vlasech,

když budu smutná,

máš dlaň, do které se ta moje vejde tak akorát

a která tu mou chytne a pak vykročíme

vstříc celému životu, který bude před námi.

A půjdeme,

třeba úplně špatným směrem,

ale ruku v ruce, bok po boku,

spolu.

Pak, skoro na konci,

budeme sedět přikrytí kostkovanou dekou

a pouštět si hity,

na které jsme v mládí protančili noci

a dívat se na film,

který jsme viděli v kině

při druhém rande

a  vzpomínat na tu cestu,

kterou jsme ušli, ruku v ruce, bok po boku,

spolu.

Snad

jsem naivní,

ale ještě pořád v tebe věřím,

věřím v prince na bílém koni,

se kterým se život změní v pohádku. 

 

Hororová

Děsí mě představa
mých vlastních představ.
Jsou totiž nebezpečné
a jen málokdy věcné.

 

Muzikálová

Kolik je to let?
Co viděli jsme se naposled
a tančili jsme naposled.

Smím prosit?
Ruka mi sklouzla po tvém saku
z ramene níž
a já ji tak nechám
jako vždy.

Valčík na rozloučenou?
Ale ne, bylo už před půlnocí
a hráli jen ploužáky.

Dva a půl.

Mýdlová

10+1 jedinec = vztahový propletenec

Slečna A miluje mladého muže B.
Mladý muž B miluje slečnu A.
Jednoho dne se mladý muž B se slečnou A rozejde a nepřestane ji milovat.
Slečna A je nešťastná a hledá útěchu v náruči mladého muže D.
Mladý muž D je ovšem ve vztahu se slečnou C.
Již delší dobu mají partnerské problémy a tak se co nevidět rozejdou.

Mezitím slečna  E, jež je sestrou slečny A, miluje mladého muže F, jenž je bývalým přítelem slečny I. Nikdo neví, kde je slečně I konec, patrně ve 13. díle VII. série.
Mladý muž D se zamiloval do slečny G, slečna G se zamilovala do mladého muže D a jejich lásce nestálo nic v cestě.
Nesmíme opomenout, že slečna E je bývalou přítelkyní mladého muže H, jenž je bývalým přítelem slečny K, jež kdysi bývala dobrou kamarádkou slečny I a nyní se přátelí se slečnou A.
Mladý muž J vstoupí do děje v posledním díle XII. série.

 

Parodická

Bylo časné ráno - první apríl -
ranní apríl - byl žertů čas.
Bavičův zval ku žertům hlas,
kde smíchem se otřásal sál.

Smíchem cvičeným,
smíchem na povel.
Tři dva jedna SMÁT.

Všechny žerty už jsou na dráze!
Který z nich asi vyhraje Velkou cenu o žert roku?

Jamb výrazně zaostává,
žhavým favoritem je epizeuxis.

A v závěsu za ní,
ano to není nikdo jiný,
než sám praotec Čech.

Pardon, Ezop.

Vylézt na kopec
a vykřičet do světa všechny tiché pravdy
jsem hlupec, jsem hlupec, jsem hlupec
co budou platit navždy.

Zaklepej

Zaklepej na mé srdce
a já ti z okna hodím klíč,
aby sis mohl odemknout.

A chytej pořádně,
ať ti nespadne do kanálu.
Vždyť od něj nemám kopii. 

Listí opadává na jaře

Jak ztrácím iluze?
ptám se
Těžko říct.

Asi jako listnaté stromy.
odpovídám si

Nejprve je jaro
a já se iluzemi celá obsypu.
Jsou zelené.

V létě
se iluzí za žádnou cenu nechci vzdát.
Povlávají ve větru a jsou zelené.

S příchodem podzimu
mění iluze barvu.
Jsou okrové, žluté, hnědé a červené.

A začnou opadat.

Opadá první, druhá, třetí
desátá, třicátá,
a pak všechny zbylé naráz.

Najednou, nečekaně.

Vítr je rozhání po ulici
a mě to bolí. Bolí mě ztráta iluzí.


Tak takhle já ztrácím iluze.
Postupně, a pak docela najednou.
Jako když stromy ztrácí listy.

Já? Kdo já?
ptám se
Těžko říct.

Ta, která už ztratila iluze i o sobě.
odpovídám si

V úterý odpoledne cestou domů

Co bylo včera skutečností
odvál dnes vítr minulosti.

Co bylo včera iluzí
dnes pomalu se probouzí

a stává skutečností,
jež včera byla budoucností.
A než se nadějem,
v minulost dospěje(m).

------------------------------------------
Na stará mladá kolena básnířkou?
Ale to snad
Ale to snad ne.

Špajz

Skladuji si krásné vzpomínky
ve špajzu svojí paměti.

Do zásoby, na horší časy. 

Asi milace

Asi tě miluju.

Asi miluju.

Asimiluju.

Asi?

patetická

já mám srdce na dlani
a tvé srdce patří jiné