středa 2. září 2015

Kouzlo letních nocí

Léto má nepopsatelné kouzlo. Pro každého znamená něco jiného. Pro někoho koupání, zmrzlinu, pro jiného cestování, pro dalšího grilovačky nebo hudební festivaly.

A já? Miluji letní noci. Lehávám v trávě a pozoruji hvězdné nebe, nebo se usadím v otevřeném okně a čtu si. Letní noci znamenají i sezení u táboráku, hraní na kytaru a často se pak protáhnou v letní rána, kdy pozoruji východ slunce a těším se na další den. A co teprve ty noci, kdy po týdnech neúprosných veder prší a já poslouchám bušení dešťových kapek do střešního okna a spokojeně usínám.

A dnes najednou vkládám do gramofonu Luise Armstronga, otevřeným střešním oknem chvíli pozoruji temné mraky plující po obloze, a pak při svitu lampičky sedím zabalená v dece v houpacím křesle. A je mi jasné, co to znamená. Léto pomalu ale jistě předává své žezlo podzimu, vždyť i listy už začínají opadat a vypadá to, že tropické teploty už nás také opustily.

Najednou se přistihnu, že se na ten podzim vlastně těším. Těším se, až budu zmrzlé nohy zahřívat vlněnými ponožkami a popíjet skvělé kafe, které jak se bude blížit zima stále častěji budu nahrazovat čajem. A taky se těším na podzimní večery a noci, jejichž kouzlo spočívá právě v choulení se v dece při svitu svíček, popíjení čaje a čtení.