Kafe jsem včera rozhodně neplánovala. Jenže lidi, co skáčou pod vlak nebo pod metro se neohlíží na plány ostatních lidí. Z Vltavský, kde pořád hraje harmonikář mezi policejníma autama, už nejedu tramvají, vrátím se na Stross pěšky, zpátky do práce se mi ještě nechce, ještě nemusím, tak jdu na nekřesťansky drahý a malý kapučíno. Dám si na něj skořici, ta je zadarmo, a plánuju si den znova. Pak si vedle sednou tramvaják a tramvajačka, kafe mají na jednom tácu, a když ho oba dopijou, líbají se a mlaskají u toho jako Leonardo di Caprio v českým dabingu. Dvěma kuřákům prý taky nevadí se líbat, ale mýmu bráchovi nevadí líbat kuřačku. Mně nevadí líbat svýho kluka, když pije pivo, a mýmu klukovi vadí mě líbat, když piju kafe.
Včera se mi do plánů nevešel, ale dneska jsem si vyčistila zuby a pojedu za ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat