Léto 2015

Cože? Poslední příspěvek z 2. září? Ten čas nějak utíká! Léto, o kterém chci psát, se nějak podezřele rychle přehouplo v podzim, před pár dny začal semestr a ejhle, trvá už skoro měsíc. A já si chystala, že poslední letní den dopíšu článek, ve kterém svoje léto shrnu. Píšu, píšu a najednou počítač zčernal. Error. V opravně si pobyl dva týdny, chudák. Nemám data a mám nový operační systém. A nejen, že jsem nemohla zveřejnit ten článek, nemohla jsem nic. Na jednu stranu jsem si ten život bez počítače užívala, na druhou - začátek semestru, všechny informace na školním portále a já stojící frontu ke třem počítačům v knihovně, abych se podívala, jaké materiály si mám připravit na tenhle seminář, jakou knížku přečíst na jiný a mohla bych pokračovat. Ale teď už si pojďme zavzpomínat na ty prázdniny!

Každý rok na konci prázdnin si říkám, že tohle byly ty nejlepší prázdniny, jaké jsem zažila. A každý další rok mám pocit, že tyhle prázdniny překonaly ty loňské nejlepší. Letos tomu není jinak.

Kdybych měla letošní prázdniny shrnout do bodů, tak:

• jsem poznala asi tak 1327548 nových lidí. Všechny milé, zajímavé, z některých jsou teď známí, z některých kamarádi, z některých přátelé.
• přesto jsem se utvrdila, že stará přátelství jsou ta nejpevnější.
• mám asi stejně vzpomínek a nezapomenutelných zážitků jako nově poznaných lidí.
• jsem se nasmála v průměrném počtu prosmátých minut/hodina nejvíc ve svém životě.
• ačkoli jsem si myslela, kdovíjak moc jsem o prázdninách četla, přečetla jsem jen osm knížek.
• jsem sice nezažila ono velké dobrodružství (i když, co to vlastně je?), ale spoustu menších - jezdila jsem po okolí na kole, rozvážela moudra z knih, to mě neuvěřitelně bavilo, nacházela místa, o kterých jsem do té doby neměla ponětí a užívala si atmosféru okamžiku.
• jsem prázdniny a vlastně i léto zakončila opravdu tím nejlepším způsobem.

Jak? Koncertem Zrní v Zach´s Pubu v Plzni. Ještě ten den ráno jsem se doma rozmýšlela, jestli se mi opravdu chce do Plzně jet. Ještě, že jsem nezaváhala, nasedla na vlak a za pár hodin už stála v dešti na malém dvorku, kousek od pódia, a nechávala se unášet skvělými melodiemi. Jestli mě tohle nenabilo energií na celý rok dopředu, tak nevím, co jiného by mohlo. 

Byla to krásná tečka za krásným létem, na které mám ty nejkrásnější vzpomínky.

Přidávám pár mobilových momentek i nemomentek :)

#moudrazknih

Srpnová vyjížďka na kole

Čekala jsem na zpožděný vlak na Zrní v té nejlepší společnosti

I takhle končívají moje výlety na kole. S deníkem u rybníka. 

Noční Plzeň ze čtvrtého patra