Kdybych ti letos psala vzkaz na fotku, napsala bych, že

s tebou chci každej večer do konce léta u ohně sedět u ohně a zpívat Včelín. Že s tebou chci každej večer do konce léta u ohně zpívat. Máš takovejch lidí jako já v životě x, já mám jenom tebe. Kradu tě ostatním, užívám si, jak se na sebe musíme napojit, sehrát se, mrkáš a jenom já vím, co to znamená. 

Mám pro tebe slabost, když se podíváš tím pohledem, je to jako když na mě valí oči zlobivej desetiletej Kryštof. 

Děkuju, žes mi kdysi řekl, že mám hezký prsa, protože když jsi mi v další větě řekl, že krásně zpívám, konečně jsem tomu uvěřila, protože jsem měla stoprocentní jistotu, že nelžeš. Jak jsou velký ovšem vědět nepotřebuješ, tak už se smiř s tím, že ti to neřeknu. 

Těžko se mi definuje vztah, kterej k tobě mám, protože je speciální, ale není to ani skoro jako brácha, ani obyčejnej kamarád, ani nejlepší kamarád. Jsi jeden z mých velmi oblíbených lidí. Mám velmi málo velmi oblíbených lidí. Jsi jedinej člověk na světě, kterýmu jsem řekla mamtěráda. 

Měl jsi pravdu. Plujeme každej na jiný lodi. Jednou za rok se sejdeme v přístavu a pak každej plujeme svým směrem. Jedinej důvod, proč se na to těším, je možná mamutí objetí. Nedokázala jsem se soustředit na to, co tancujem, dokud jsem si nevzpomněla, že jsou to Poletíme? Celej rok mi chybíš. 

Tvoje holka není takovou, jakou se zdála být. A jsem ráda, že jezdí s náma. 

Děkuju svýmu minulýmu já, že tenkrát moc nepřemýšlelo a řeklo jo a že se tě přestalo bát. O hodně bych přišla. 

Na tu fotku by se mi to nevešlo. Jednou ti to třeba všechno řeknu.

léto - zima 2021