sobota 21. března 2015

Moje vize

To je tak, když toho chcete říct moc najednou a přitom nemáte v hlavě uspořádané myšlenky. Jako já včera, vlastně už dneska. Zkrátka stalo se mi to, že jsem vám vůbec nesdělila, jak to vidím s blogem do budoucna. Kromě toho, že bych chtěla publikovat články relativně pravidelně. Tedy ne jen každého půl roku.

Co vás zcela logicky zaujme první je vzhled blogu. Tenhle blog je moje první zkušenost s bloggerem a přiznávám, že i když už jsem se v nastavení zobrazení zorientovala, nejsem natolik technologicky zručná, abych během chvíle nastavila dokonalý vzhled. Rozhodla jsem se tedy pro dynamické zobrazení, pochopila-li jsem ho správně, každý čtenář si ho může navolit podle toho, jak mu nejlépe vyhovuje a já tak budu mít čas přemýšlet, jak by to tady mělo vypadat a myslím, že bude fajn to později přizpůsobit podle toho, jakým směrem se tenhle blog bude ubírat.

Jsem to však já, kdo ten směr bude korigovat, a tak by bylo fajn si říct, o čem se tady budete moct dočíst. To, že jsem blog nepsala, neznamená, že jsem minimálně od konce listopadu nepřemýšlela nad tím, jaký bude. Viděla jsem úspěšný blog směle konkurující těm nejzavedenějším u nás se zajímavými články, skvělou grafikou a sem tam nějakou perfektní fotografií.

Ráda bych se vyhnula tomu, že se tady z toho stane deníček. To vážně nečekejte.

Čekejte ale články o knížkách, které jsem přečetla. Nechci jim říkat přímo recenze, protože si nejsem jistá, že to co píšu jsou recenze. Ale pracovně jim tak klidně říkejme.

Dále můžete očekávat tipy na méně i více známé hudební interprety, velmi ráda objevuji nové a nové a nové, takže se máte na co těšit.

Sem tam bych případně přispěla i třeba doporučením na film, seriál, pořad, kulturní či jinou akci.

A taky nějakým životním moudrem. A mnohým dalším, co mě třeba napadne někdy...


Doufám, že se mi podařilo vás navnadit a ještě se sem vrátíte.






Žádné komentáře:

Okomentovat