Připravila jsem si totiž pár mouder z knih, která jsem rozsévala cestou. Pokud se teď divíte, o co jde, odkážu vás k Jane, která spolu s Basterou připravila skvělý projekt #moudrazknih. Přesně něco pro mě. Zajímavé pasáže či citáty z knížek si vypisuji do speciálního zápisníku, a tak jsem ho jen otevřela a vybrala pár těch, která jsem dnes vzala s sebou.
Chtěla jsem je s sebou vzít už na začátku týdne, kdy jsem byla v Plzni, ale zapomněla jsem, takže jsem se rozhodla obohatit o ta nejlepší moudra obyvatele okolních vesnic, případně turisty, kterými se to tady jen hemží.
Proto jsem hned první moudro izolepou přilepila na turistickou mapu, druhé jsme položila na lavičce na návsi, třeba si počte některá z místních babiček. Nakonec jsem zamířila do Velhartic. Tamní hrad znám jako své boty, ovšem z naučné stezky vedoucí od něj k Werichově chatě jsem znala jen část, celou jsem ji, kdo ví proč nikdy neprošla. A proč si ji neprojet celou a nezanechat na ní nějaké to moudro, že? Jedno na informační tabuli a jedno na stole na jejím konci.
Nelze opomenout krásnou přírodu, která Velhartice obklopuje. Rozhodně i tip na výlet i pro vás - jak hrad tak stezka stojí za to.
„Jen jestli nemají pořád pravdu ti nepraví lidé.“
Radek John: Džínový svět
„Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech.“
Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí
„Ulice byla plná lidí, ale ani kdyby byla prázdná, nemohla by být cizinka víc sama.“
Markus Zusak: Zlodějka knih
„Je láska i to, čeho se dokážeme pro druhé vzdát? Nebo jen to?“
Arnošt Lustig: Colette. Dívka z Antverp
Co vy? Zapojili jste se, nebo chystáte zapojit do tohohle (nejen) knihomolského projektu?
Žádné komentáře:
Okomentovat